Jak vypadají svatby ve světě: tradice a zvyky

Svatba vypadá v každé zemi jinak. Jinde se liší délka obřadu, barvy, jídlo i to, kdo obřad vede. Společné zůstává, že jde o veřejné potvrzení svazku před rodinou a komunitou.

Některé tradice přežily staletí, jiné se proměnily k nepoznání. Následující přehled ukazuje, jak se slaví a co symboly znamenají.

Čím se svatby ve světě liší

Největší rozdíl je v délce. Zatímco v Česku obvykle jde o jeden den, v některých částech Asie trvá oslava několik dní. Liší se i počet hostů. Někde se zve celá vesnice, jinde stačí nejbližší rodina.

Druhý rozdíl je v roli rodiny. V mnoha kulturách rodiče do výběru partnera stále výrazně mluví, jinde je volba čistě na dvojici. Třetí rozdíl je v oděvu, kde dominují barvy s přesným významem.

Barva jako poselství

V evropském prostředí je typická bílá, i když ještě v 19. století nebyla samozřejmostí. V Indii a Číně se naopak nosí červená, která značí štěstí a nový začátek.

Asie: rituály trvající několik dní

V Indii se svatba často rozkládá do několika dnů. Nechybí zdobení rukou hennou, společné obcházení ohně a výměna věnců. Každý rituál má svůj význam a vede ho člověk, který zná postup.

V Číně hraje hlavní roli červená barva. Objevuje se na šatech, výzdobě i obálkách s penězi. Tradiční obřad zahrnuje poklonu rodičům a čajový rituál, kterým novomanželé děkují za výchovu.

V Japonsku se snoubí dva světy.

Některé páry volí obřad v kimonech v šintoistické svatyni, jiné bílé šaty a občanský obřad. Součástí hostiny bývá přípitek sake a čtení blahopřání. Pozornost se věnuje přesnému pořadí úkonů.

Blízký východ a Afrika

V mnoha zemích Blízkého východu se svatba slaví odděleně pro muže a ženy, nebo alespoň s odděleným prostorem. Součástí bývá henna večer, kdy se zdobí ruce nevěsty a zpívají se písně.

V některých částech Afriky je svatba záležitostí širší rodiny. Vyjednávání o sňatku může trvat týdny. Na hostině nechybí bubny, tanec a jídlo, které se připravuje ve velkém.

Zvyky se liší region od regionu, takže zobecňovat celý kontinent nemá smysl. Společná bývá výrazná účast komunity a dlouhá příprava.

Evropské zvyky

Ve Španělsku se předává nevěstě třináct mincí, které symbolizují, že se o sebe manželé postarají. V Itálii se zase rozbíjí nádobí naštěstí. Každá země má svoje drobnosti, které se v okolních státech neobjevují.

V židovské tradici se na konci obřadu rozbíjí sklenice. Připomíná to zničený chrám a zároveň má chránit manželství. V Řecku se hostům nabízí cukroví a někdy se rozsypává cukr jako znak sladkého života.

• Řecko: cukr a sladkosti jako přání sladkého soužití.
• Španělsko: mince předávané v ozdobné krabičce.
• Itálie: rozbití skla večer po svatbě.
• Židovská tradice: rozbití sklenice na znamení památky.

V Česku se drží házení rýže, společné krájení dortu a první tanec. Starší generace si pamatuje i dary v podobě nádobí do společné domácnosti.

Amerika a karibská oblast

Ve Spojených státech je typický velký obřad s družičkami, výměnou prstenů a hostinou s tancem. Mezi oblíbené zvyky patří něco půjčeného a modrého, stejně jako házení kytice mezi svobodné ženy.

V Latinské Americe se slaví víc dnů a hostina bývá bohatá. Na Kubě a v dalších zemích se tančí do rána, přičemž nechybí místní hudba a jídlo, které se připravuje doma.

V karibské oblasti se obřad často koná na pláži. Zvyky se mísí z evropských, afrických a domorodých kořenů, a proto se liší i mezi sousedními ostrovy.

Co mají svatby společné

Snad ve všech kulturách jde o přechod. Dvojice se předává z jedné životní etapy do druhé a rodina to veřejně potvrzuje. Proto se objevují symboly trvalosti, hojnosti a ochrany.

Společné je i jídlo a hudba. Hostina nemá jen nasytit. Drží pohromadě lidi, kteří se jinak nevídají, a hudba dává večeru rytmus.

Ať se tradice liší jakkoli, důvod zůstává stejný.

Lidé chtějí, aby byl svazek pevný a šťastný, a chtějí to říct nahlas před těmi, na kterých jim záleží. Forma se mění, podstata ne.

Můj tip: Když se inspirujete cizí tradicí, berte ji jako doplnění, ne jako kostým. Vecpání rituálu, kterému nerozumíte, působí neupřímně. Radši se zeptejte lidí, kteří tradici znají, a převezměte jen to, čemu skutečně rozumíte.

Časté otázky

Proč se v Indii nosí na svatbu červená?

Červená je v Indii barvou štěstí, lásky a nového začátku. Nevěstiny šaty ji mívají proto, že vyjadřují přání dobrého života. V některých oblastech se barvy liší podle kraje a tradice rodiny.

Je obřad v Japonsku vždy v kimonech?

Ne. Část párů volí tradiční obřad v kimonech, jiní sází na moderní pojetí a bílé šaty. Mnoho svateb kombinuje obojí, například tradiční obřad a moderní hostinu.

Kde se vzalo házení kytice?

Rozšířilo se z evropského prostředí a dnes je známé hlavně z amerických svateb. Symbolicky má předat štěstí a šanci na svatbu dalším svobodným ženám. Postupně se obřad proměnil na zábavnou hru.

Liší se délka svatby i v rámci jedné země?

Ano, bývá to hlavně otázkou zvyku rodiny a regionu. Ve městech se drží spíš jednodenní forma, na venkově se některé tradice slaví delší dobu. Rozdíly najdete i mezi sousedními oblastmi.

Zdroje

• Národní ústav lidové kultury – dokumentace lidových zvyků
• Etnologický ústav Akademie věd ČR – výzkum lidových tradic
• Přehledy světových svatebních tradic (obecná kategorie)